ADVERTISEMENT

PR Horta: Títulu Kardeál Hanesan Méritu ba Sarani Katólika no Povu TL

Mario da Costa - Jeral
Jornalista : Mariano Abi
Editor : Mário da Costa
  • Share
Prezidente Repúblika, José Manuel Ramos Horta, Imajen Esp.

DILI (Timor Post) — Timor-Leste ohin loron simu primeiru Kardeál Timorense Dom Virgílio do Carmo da Silva iha Aeroportu Internasionál Nicolau Lobato (AINL), husi Xefe Estadu ho Líder Nasionál sira no sarani Timor-Leste tomak, mai to’o iha Katedral Dili.

To’o iha Katedral Prezidente Repúblika (PR), José Manuel Ramos Horta, iha nia diskursu dehan, Katedrál ida ne’e, ohin sai tan fatin ne’ebé monumentál tebes mai Igreja Katólika iha rai doben Timor-Leste, maibé mós ba Nasaun Timor tomak.

ADVERTISEMENT
SCROLL FILA BA NOTISIA


“Tan ne’e, lori Estadu tomak nia naran, nu’udar Xefe de Estadu ha’u hakarak hato’o ami tomak nia saudasaun ba Eminénsia Reverendíssima Kardeál Virgílio no kongratula ba ita boot ne’ebé tama ona iha Koléjiu Kardinalísiu,” Xefe Estadu Horta hato’o lia hirak ne’e liuhusi ninia diskursu iha Katedral, Segunda (05/09).

PR Horta, aumenta Kardeál Dom Virgílio rasik halo deklarasaun iha média, katak hatais “púrpura” no simu “direta” Kardinalísia ida la’ós sinal ba rejime karreira ida, maibé priviléjiu ne’ebé Igreja Universál haraik mai Igreja Partikulár Timor-Leste.

“Título Kardeál ida ne’e hanesan méritu ba sarani Katólika no Povu Timor-Leste nian,” Xefe Estadu dehan.

Nia subliña tan katak, Igreja Katedrál ida ne’e, agora sai ona hanesan monumentu boot tebes ba mundu.

Lee Mós :
Candidatos a trabalhadores na Coreia do Sul devem cobrir despesas relacionadas com estadia

“Bainhira tama iha uma kreda boot ida ne’e, iha odamatan boot ita haree assinatura rua, ida husi Jenerál Haji Mohamad Soeharto, Prezidente da Repúblika Indonézia nian no nu’udar figura Islam ida ne’ebé inaugura projetu da konstrusaun iha 02 de Novembro de 1988. Ida seluk, assinatura husi líder espirituál no Karizmátiku Katóliku, Papa João Paulo II, agora Santo, iha 12 de Outubro de 1989. Laiha tan Katedrál ruma iha mundu ne’e mak konserva “plaka monumentál” hanesan ne’e,” Xefe Estadu afirma.

Iha Katedrál ida ne’e, liu tiha tinan 450 evanjelizasaun ba rai ida ne’e, pela primeira vez Timoroan ida eleitu nu’udar Bispu, hodi kaer Governasaun iha Igreja Partikulár Timor Lorosa’e nian mak, Dom Carlos Filipe Ximenes Belo.

“Ha’u sente onradu nu’udar co-laureado ba Nobel da Paz, 1996, ho nia (Dom Carlos Filipe Ximenes Belo). Tuir mai, iha 1996 Papa Santo João Paulo II hari’i Dioseze Baukau no foti Padre Basílio do Nascimento nu’udar primeiru Bispu iha ne’ebá, tutan ba Papa Bento XVI loke Dioseze Maliana, hodi hili Padre Norberto do Amaral, atu ukun dioseze foun ida ne’e,” Xefe Estadu haktuir.

PR Horta hatutan, só iha de’it monumentu seluk komparável mak bainhira Santo Padre Francisco ho Grã Imame Ahmad Al-Tayyeb assina “Dokumentu sobre Fraternidade Humana” iha Abu Dhabi, 4 de Fevereiru 2019. Líder Katóliku ida ho líder Islam ida carimba dokumentu monumentál ba mundu tomak.

Lee Mós :
Alexandrino de Araújo diz aceitar qualquer decisão sobre o seu futuro no Governo

“Aproveita ida ne’e ha’u hakarak hato’o hela felisitasaun husi Higher Committee of Human Fraternity, iha Abu Dhabi, liu-liu husi Sekretáriu Jerál Muslim Council of Elders, ba ita boot, (Kardeál Virgílio). Sira deseja atu Timor-Leste sai ezemplu nu’udar primeiru Estadu, ho primeira Relijiaun husi Katólika ne’ebé halo adezaun ba promosaun fraternidade humana,” PR Horta dehan.

Tan ne’e, nu’udar promotor ba Fraternidade Humana, hamutuk ho Parlamentu Nasionál no Governu, pessoalmente no mós hanesan Prezidente Repúblika, sente haksolok boot, tan hetan forsa espirituál, morál no intelektuál liuhusi Kardeál ida hamutuk ho Bispu Maliana no hotu-hotu hein tan Bispu husi Dioseze Baukau nian, atu hamutuk halo promosaun ba fraternidade humana, “em prol da paz mundiál e convivência comum”.

Xefe Estadu relata, bainhira ba vizita Jakarta fulan Jullu hodi hasoru malu Nahdlatul Ulama (NU) ho Muhamadyah, Prezidente Horta dehan bei-beik “Timor-Leste is the oásis of tranquility”. Iha declaração ida seluk, Eminência rasik mak dehan “… tiny East Timor, in shadow of Muslim giant, is laboratory of tolerance”. 

“Sim, Timor-Leste tenki sai fatin ne’ebé matak-malirin no loke liman ba malu, hodi simu malu, tranquilo no tolerante,” Xefe Estadu hatete.

Lee Mós :
Analistas pedem subsídios para população antes da renovação do estado de emergência

Prezidente Horta, hatutan Kardeál Dom Virgílio, simu biretta husi Papa Francisco nia liman. Santo Padre ida ne’e hakarak atu “Igreja na periferia do mundo” hetan “voz” iha Curia Romana nia laran. Maibé, liu-liu atu sai “a voz profética” hamutuk ho Relijiaun sira seluk hodi promove bem-estar matérial no espirituál sidadaun Timor-Leste, hanesan Konstituisaun rasik hatuur ona dehan, atu halo “desenvolvimento de uma sociedade solidaria e fraterna”.

Timor-Leste iha pozisaun tomak sempre ki’ik no mukit. Maibé, simbolikamente Timor nia Kardinalísiu lori “revolução da ternura”, expresaun ne’ebé Papa Francisco mak hato’o ba Igreja Universal.

“Revolusaun ternura katak, Igreja la’os de’it hateke ba lalehan hodi hananu glória ba Maromak iha leten aas ba, maibé mós Igreja ida ne’ebé hamrik metin iha rai hodi luta ba justisa e paz,” Xefe Estadu hakotu nia diskursu.

 2,888 total views,  3 views today

Oinsa Ita nia Reaksaun iha Notisia Nee?
Like
Love
Haha
Wow
Sad
Angry
You have reacted on “PR Horta: Títulu Kardeál Hanesan Méritu ba Sara…” A few seconds ago

Bele hare Video Seluk :
  • Share
ADVERTISEMENT
SCROLL FILA BA NOTISIA

Notisia Timorpost Seluk


Komentariu :
Timorpost.com. Respeita tebes Ita Nia opiniaun. Laran luak no uza etika bainhira hatoo opiniaun. Opiniaun iha Ita Nia responsabilidsde, tuir lei ITE.

Varanda
Kategoria
Video
Buka
Watch
Facebook
error:
Simu Notifikasaun Hosi Timor Post Online! OK No