ADVERTISEMENT

Conselheiro Maximo Trindade Nian: Jesus Nia Iss! (“Hakmatek hela ho imi”)

Timor Post - Relijiaun
  • Share

Reflexaun badak ba Domingo Pentecostes. Act. 2,1-11; Sal. 104; 1Cor. 12, 3b-7.12-13; Jo. 20, 19-23.

(Husi: Luis Pereira, SJ)

ADVERTISEMENT
SCROLL FILA BA NOTISIA


Kontexto

Semana kotuk, ita selebra Domingo Ascensaun Jesus nian ba Lalehan. Semana ne’e, ita selebra Domingo Pentecostes: Espírito Santo tun ba mundo. Semana oin, ita celebra Domingo Santíssima Trindade.  Nuné, ita fiar iha Maromak Trindade: Aman, Oan no Espírito Santo. Aman nia Lia-Fuan mak Oan. Oan nia iss-domin mak Espírito Santo. Aman nia funsaun mak kria. Nuné, ita bolu Nia: Kriador; Oan nia funsaun mak salva. Nuné, ita bolu Nia: Salvador; no Espírito Santo nia funsaun mak santifika/konsola. Nuné, ita bolu Nia: Santifikador/Konsolador. Tamba ne’e, Maromak Trindade nia projeto Salvasaun ba umanidade mak projeto kontinuasaun ida. Ita tama ona iha parte ida ne’ebé ita hanaran santifikasaun ba kriasaun be Oan Mane Mesak salva ona. Signifika sá? Jesus Kristu Moris Hias molok husik umanidade ne’ebé nia salva ho nia moris rasik, nia husik hela nia Espírito ba sira ne’ebé nia halibur atu kontinua misaun ne’ebé nia estabelece tiha ona. Nia HU’U-ISS ba Apostolo sira. Ho ida ne’e, sira hetan ona matenek-sabedoria, naroman, forsa, no zelo atu lori misaun haklaken Lia-Foun Diak ba oin.

Ita tama ona ba loron 50 (Grego: Quinquagésimo) liu tiha Jesus-Kristo nia Moris Hias husi mate. Ita hanaran loron ida ne’e: PENTEKOSTES. Ne’e katak loron ne’ebé Espirito Santo (Terceira Pessoa Trindade) tun ba discípulo-Aportolo sira. Leitura sira husi Act 2, 1-11; 1Cor. 12, 3b-7, 12-13 no Jo. 20, 19-23, aprezenta mai ita oinsá Espírito Santo tun ba Discípulo-Apostolo sira. Doscipulo-Apostolo sira hetan fali neon naroman, matenek, forsa hodi koalia lian oin-oin, halo sira hatene Naí, hetan kbít atu fo perdaun, no simu misaun hodi ba haklaken Lia-Foun Diak Salvasaun nian ba mundo tomak. Iha Evanjelhu Joaun nian 14: 16-17, haktuir Jesus husu ba Aman Maromak atu fo ba discípulo sira ‘Conselheiro’ ida atu hamaluk sira iha sira nia misaun. Nia husu Espírito Lia Lós nian.  Nuné, tempo to’o ona ba Discípulo-Apostolo sira atu simu grasa ida ne’e. Tamba ne’e, ita bele medita, komtempla, reflete no aprende husi domingo ida ne’e forma no funsaun  Espírito Santo nian:

Lee Mós :
Papa Francisco Agradese Esforsu Timor-Leste Hodi Promove Pás no Toleránsia Entre Relijiaun

1). FORMA: Anin, ahi, Lingua, Pombo!

a). Anin

Leitura dahuluk husi livro haktuir Apostolo sira nia hahalok, aprezenta Espírito Santo hanesan anin bót/át. Anin bót ne’ebé, tama iha Apostolo sira nia hela fatin. Nia tama iha sira an hanesan ahi-lakan hodi loke sira neon no halo sira bele koalia lian oi-oin no kumprende malu. Anin, ita la bele haré ho matan (invisível) maibé, ita bele sente. Nia hamalirin ita fuan wainhira ita sente laran nakali, hirus, ódio nst.Ita labele haré Espírito Santo ho matan, maibé, ita bele sente iha ita nia moris lor-loron. Nia real/nyata. Nuné, iha nível ida ne’e, ita bele dehan katak fiar iha buat ida ne’ebé ita la bele haré ho matan. Maibé, ita bele sente nia prezensa.

b). Ahi

Saun Lucas haktuir katak Jesus promete ba nia discípulo sira atu hela iha Jerusalém to’o sira hetan poder-kbít husi Leten (Lc. 24, 49). Iha livro haktuir Apostolo sira nia hahalok mós dehan katak Espírito Santo mosu ba Apostolo sira hanesan ahi-lakan ne’ebé fahe hodi tun ba sira ida-idak. Ahi ne’ebé fo naroman, hamanas fuan ne’ebé malarin, hamanas espirito ne’ebé namlaik iha hanoin no fuan atu haklaken Lia-Lós, Lia-Foun Diak ba mundo tomak. Ahi sempre sai simbolu ou sinal prezensa Naí Maromak nian.

  1. c) Língua/Lian

Espírito Santo tun ba Apostolo sira iha forma ‘línguas/lian” katak nia mai atu halo Discípulo-Apostolo sira entende mistério ne’ebé sira experiensia rasik.  Fo ba sira dom atu koalia lian oi-oin ho matenek no sabedoria lalehan nian atu haklaken no hatudu Lia-Lós konaba Jesus-Kristo Moris Hias ho Lia-fuan no hahalok ba maun-alin sira.

2). FUNSAUN: fo moris,  fo perdaun, fo matenek/sabedoria, fo paz, fo ksolok nst.!

a). Fo moris

Kuandu Maromak kria ita nia avo sira (Adaun no Eva) husi rai, Nia hu’u-iss ba sira atu sira iha moris. (Gn 2,7). Jesus-Kristo Moris Hias mosu ba nia Discípulo-Apostolo sira no hu’u-iss Espírito nian atu sira bele MORIS FALI husi sira nia tauk, konfuzaun, desanimo. Nuné, Espírito Santo lori mudansa ba moris Discípulo-Apostolo sira nian: Jesus dehan Espírito mak guia ita hanesan anin ne’ebé ita la hatene nia hu’u mai husi ne’ebé no atu ba ne’ebé. (Jo 3,8).  Espírito Santo lori no muda buat hotu hanesan hatuir iha Gaudium et Spes  n. 22. Ho lia fuan seluk Espírito Santo tulun halo ita haré buat hot-hotu foun fali iha Kristo.

Lee Mós :
Pe Leandro, Bispu foun Dioseze Baukau

b). Fo Perdaun

Jesus dehan ba nia Discípulo-Apostolo sira: “simu Espirito Santo ba”!. Sira ne’ebé imi perdua sira salan, sira salan hetan duni perdaun (Jo 20, 22-23). Nuné, Espírito Santo mak Espírito laran-diak ou laran-luak Maromak nian kuda hela iha Discípulo-Apostolo sira no ema sarani sira laran. Ita nia vokasaun mós atu fo perdaun ba malu liu-liu iha ita nia rain ne’ebé iha ideas katak “fo perduan ne’e hatudu, tauk-ten, la brani, mau-feto, nst’.

c). Fo Paz no Ksolok

Dala rua iha Evanjelhu domingo ne’e ita rona lia fuan PAZ. Jesus dehan ba nia discípulo sira: Paz ou hakmatek hela ho imi! (Jo 20, 19. 21). Paz katak plenitude moris nian ne’ebé mak hatur iha Jesus Kristo Moris Hias. Fiar iha Kristo Moris Hias bele garante atu hetan paz ida be Jesus dehan ba nia Discípulo-Apostolo sira. Ita moris iha mundu pluralidade iha ne’ebé existe ema oi-oin, lian oi-oin, relijiaun oi-oin, ideolojia oi-oin. Nuné, papel Espírito Santo nian mak hamoris Espírito unidade, simu malu, valoriza diferensia ne’ebé iha núdar riku-soin. Espírito Santo halo ita hare diferensa núdar oportunidade atu aprende ho halo diak liu tan, nst.

Saun Joaun sublinha  katak Jesus-Kristo Moris Hias hatudu nia kanek sira atu fo hanoin discípulo sira katak Nia ida be mate ne’e duni mak Moris Hias ona no husi nia sorin kanek be sulin ran ho wé mak fo moris ba Igreja no Batismo. Ida ne’e mak ksolok lolós ba umanidade foun.

Lee Mós :
Hospitalidade Núdar Asaun Domin Ne’ebe Halo Lalehan Hasuli Grasa “Imi sei la lakon imi nia kolen”

3) Conselheiro Maximo

Espírito Santo preciza ita, nia Igreja atu ko-opera ho Nia iha transformasaun mundo foun ne’e. La naton ita iha fiar iha Espírito Santo, maibé ita la serbisu. Ita preciza serbisu atu transforma ita nia Igreja ba unidade ida; Igreja domin nain ida ne’ebé hatene fo perdua no simu perdaun; hatene simu no fo (sharing) entre komunidade sira; ita nia paroquia sira tenki sai Kristo Nia Isin iha ne’ebé ita nia prezente/gitfs pessoal/individual sira tau ba serbisu komunidade nian ho hanoin ida katak ita hotu iha prezente oi-oin maibe Espírito Ida deít; ita iha seribisu oi-oin, maibé Naí ida deít. Só nuné deit, mak ita bele enkarna iha ita an Jesus nia Lia- Fuan “Hanesan Aman haruka Ha’u mai, nuné mós, Ha’u haruka imi ba”.

Ita habadak lia hodi dehan katak Festa Pentekostes fo hanoin mai ita grasa bót ne’ebé Jesus-Kristo Moris Hias husik hela ba Ita: Espírito Santo. Ita ne’ebé sarani ona, simu grasa no misaun ida ne’ebé konfia ba ita ho responsabilidade atu hamoris mundo foun ida ne’bé dejeja husi Kristo Moris Hias: Moris, Paz, Perdaun, Ksolok nst.

Misaun ne’e konfia ba ita sarani hotu. Liu husi ita nia abertura ba ema seluk, simu ema seluk ho sira nia diferensia hotu, ita fo ona sasin konaba Kristo Moris Hias no ita nia serbisu makas atu harí mundo foun ida iha ne’ebé Espirito Santo mak sai ita nia Conselheiro Maximo no uniku atu bele haré buat hot-hotu foun iha Kristo. Hamatek hela ho imi. Simu Espírito Santo ba!Amen.

(Hakerek nain Jesuita, hela iha Monserrat-Kasait, Liquiçá no Full-time lecturer iha Instituto São João de Brito (ISJB), Kasait-Liquiçá!

 2,054 total views,  9 views today

Oinsa Ita nia Reaksaun iha Notisia Nee?
Like
Love
Haha
Wow
Sad
Angry
You have reacted on “Conselheiro Maximo Trindade Nian: Jesus Nia Iss…” A few seconds ago

Bele hare Video Seluk :
  • Share
ADVERTISEMENT
SCROLL FILA BA NOTISIA

Notisia Timorpost Seluk


Komentariu :
Timorpost.com. Respeita tebes Ita Nia opiniaun. Laran luak no uza etika bainhira hatoo opiniaun. Opiniaun iha Ita Nia responsabilidsde, tuir lei ITE.

Varanda
Kategoria
Video
Buka
Watch
Facebook
error:
Simu Notifikasaun Hosi Timor Post Online! OK No