ADVERTISEMENT

Opiniaun: PROBLEMÁTIKA COVID-19 KA INUNDASAUN NO APLIKASAUN TRANSFERÉNSIA ESTRAORDINÁRIA HUSI FP

Timor Post - Opiniaun
  • Share

Mestre Pe. Júlio Crispim Ximenes Belo, Drs., Ldto, Mdpri.

(Jurista no Akadémista)

INTRODUSAUN

ADVERTISEMENT
SCROLL FILA BA NOTISIA


Realidade hatudu katak, RDTL ladauk iha Lei Orsamentu Jerál Estadu [Lei do Orçametto Geral do Estado (LOGE)] 2020 ¾ katak la dauk tama iha vigór ¾ nune’e Estadu RDTL, ho forsa, Regime de Duodécimal (RD) previstu iha Lei Orsamentu no Jestaun Finanseira [Lei n.o 13/2009, de 21 de outubro, sobre Orçamento e Gestão Financeira, alterada pelas Leis n.o 9/2011, de 17 de agosto e n.o 3/2013, de 11 de setembro (LOGF)], aplika LOGE 2019. Konsekuentemente, transferénsia ruma hosi Fundu Petrolíferu [FP] mos aplika LOGF konjuga ho LOGE 2019 [Lei n.º 2/2019 de 7 de Fevereiro] na liga ba Lei Fundu Petrolíferu (LFP) [Lei n.º 9/2005, de 3 de Agosto, do Fundo Petrolífero alterada pela Lei n.º 12/2011 de 28 de Setembro].

  1. BAZE LEGÁL BA TRANSFERÉNSIA EXTRAORDINARIA HUSI FP

Liga ho situasaun atuál ¾ iha kazu ne’ebé LOGE 2020 la tama iha vigór iha inísiu ano finanseiru ¾ Governu bele rekorre ba dotasaun orsamentál temporária sira atu bele kontiuna ninia atividade [LOGF art. 31.º n.º 1]. Actus ne’e, sujeita ba presupostu formál sira tuirmai: 1) Kada dotasaun orsamentál tenke taka de’it despeza ba fulan ida nian, labele liu! (princípio da mensalidade) [LOGF art. 31.º n.º 1 al. a)]; 2) Kualkér dotasaun orsamentál ne’ebé efetua tuir RD labele eksede um doze avos (1/12) hosi dotasaun orsamentál ba fim ne’ebé previstu ona iha LOGE tinan kotuk mak LOGE 2019 [LOGF art. 31.º n.º 1 al. b)]. Bele entende katak, kada dotasaun orsamentál (tuir ninia fim) ne’ebé prevista iha LOGE 2019 (LOGE tinan anteriór) tenke fahe ba um doze avos (1/12), depois, kada parte ¾ um doze avos (1/12) hosi kada dotasaun orsamentál ¾ bele aplika de’it hodi taka despeza fulan ida nian (labele liu). Nune’e, iha situasaun ne’ebé LOGE 2020 la tama iha vigór, LOGF antesipa faktu ne’e ho RD, hodi fo dalan ba Governu atu bele uza no aplika LOGE 2019 hodi, temporariamente, kontinua ninia atividade, maibé, tenke subordena ba presupostu formál sira-ne’ebé mak LOGF prevé iha RD.

Ho forsa legál iha LOGF kona-ba RD [LOGF art. 31.º] ne’ebé temi tiha ona, mak Governu foin bele uza LOGE 2019 hodi husu no halo transferénsia estraordinária hosi FP, maibé, tenke respeita dispoziaun sira tuirmai: 1) Transferénsia hosi FP tenke halo iha forma eletrónika ba konta únika OGE 2019 [LFP art. 7.º n.º 1 (2.ª parte)]; 2) Transferénsia hosi FP la bele liuhosi montante ne’ebé aprovadu hosi PN iha LOGE 2019 [LFP art. 7.º n.º 2]. Nune’e, em princípio, LFP ¾ liga ho prosesu transferénsia orsamentu hosi FP ba Governu ¾ asegura limite máksimu tuir montante ne’ebé LOGE 2019 estabelese tiha ona.

Liga entre RD [LOGF art. 31.º n.º 1 al. a) ho b) ] no LFP [LFP art. 7.º] bele entende katak, transferénsia estraordinária ne’ebé halo hosi FP ba Governu la difere entre dotasaun orsamentál ida ho seluk, maibé, totál montante hosi transferénsia ne’e rasik korresponde ba dotasaun orsamentál sira-ne’ebé prevista iha LOGE 2019. NUNE’E, MONTANTE TRANSFERÉNSIA REFERIDA, PREVÉ MOS REZERVA KONTINJÉNSIA NE’EBÉ BELE APLIKA BA PREVENSAUN HO TRATAMENTU COVID-19 NO INUNDASAUN NU’UDÁR FORSA MAIOR NE’EBÉ IMPREVIZÍVEL NO INADIÁVEL IHA 2020  [LOGE 2019 art. 7.º al. c)].

  1. BAZE LEGÁL BA APLIKASAUN TRASFERENSIA EXTRAORDINARIA HUSI FP
Lee Mós:
Reposta ba deklarasaun Teofilho Caldas konabá UMA KULTURAL LAÚTEM NE’EBÉ LAIHA VALOR KULTURAL

Hosi baze legál sira-ne’ebé temi tiha ona ¾ liu-liu liga ba aplikasaun LOGE 2019 tuir RD [LOGF art. 31.º n.º 1] ¾ bele kompreende katak, transferénsia estraordinária hosi FP, nesesariamente, korresponde ba dotasaun orsamentál sira-ne’ebé previstu ona iha OGE [LOGE 2019 art. 7.º al. c)], nune’e, konsekuentemente, Governu ezekuta RD ne’e tuir dotasaun orsamentál ne’ebé prevé tiha ona iha LOGE 2019 ¾ katak, tuir princípio primado da Lei, Governu (nu’udár órgaun estaduál kompetente) subordena ba Konstituisaun no Lei sira [CRDTL art. 2.º n.º 2].

Ko’alia kona-ba dotasaun orsamental ba COVID-19 no INUNDASAUN nu’udár forsa maiór, ideia ne’e prevé ona iha dotasaun orsamentál ba Reseva da Contingência [LOGE 2019 art. 7.º al. c)]. Baze legál sira-ne’ebé pertinente tebes ba aplikasaun Rezerva Kontinjénsia mak hanesan tuirmai:

Primeiru, dotasaun orsamentál ba Rezerva Kontijénsia ne’e kompreende nu’udár “ORSAMENTU IHA MINISTÉRIU FINANSAS(MOF) ne’ebé utiliza hodi enfrenta despeza sira-ne’ebé imprevizível no inadiável [LOGF art. 7.º n.º 3]. Iha ne’e, Rezerva Kontinjénsia sai nu’udár norma exepcional ba princípio da discriminação das despesas no princípio de transparância orçamental [CRDTL art. 145.º n.º 2 (2.ª parte)], katak nia la diskrimina despeza ruma. Maski nune’e, la bele kompreende nia nu’udár fundu sekretu (la viola princípio de transparância), tanba nia só aplika ba despeza imprevizível (la previstu) no inadiável (la bele adia), bazeia ba princípio da necessidade

Segundu, Rezerva Kontinjénsia la sofre alterasaun ne’ebé aplika tuir LOGF art.  38.º [LOGE 2019 art. 9.º n.º 6 konjuga ho art. 7.º al. c)], maibé, parte ida hosi dotasaun orsamentál ne’e, bele muda ba Programa hosi Ministériu ka Sekretaria Estadu ida [LOGF art. 37.º konjuga ho LOGE 2019 art. 9.º n.º 10]. Nune’e, bele kompreende katak: 1)  REZERVA KONTINJÉNSIA LA AUMENTA (la altera para aumenta), tanba Governu LA BELE UTILIZA ninia KOMPETÉNSIA ne’ebé prevista iha LOGF art. 38 .º hodi AUMENTA REZERVA KONTINJÉNSIA; 2); Rezerva Kontinjénsia, bele sai ka muda ba Programa hosi Ministériu ka Sekretaria Estadu ida, desdeke, uza ba despeza sira-ne’ebé “imprevizível” no “inadiável” ne’ebé manifesta princípio da necessidade.

Terseiru ka ikus liu, norma aplikasaun Rezerva Kontinjénsia mos prevé pedido de uso sira: 1) ba Programa ida hosi órgaun ho autonomia administrativa no finanseira sem reseita rasik no autoridade munisipál ou administrasaun munisipál sira, desdeke, liuhosi pedidu ne’ebé, profundamente, justifikadu no assinadu hosi responsável ka delegadu [LOGE 2019 art. 9.º n.º 11]; 2) ba Programa ida hosi serviço no fundu autónomu ida, desdeke, konjuntamente justifikadu no asinadu hosi tutela no responsável ba servisu no fundu autónomu [LOGE2019 art. 9.º n.º 11].

III. PROBLEMÁTIKA BAZE HUSI COVID-19 KA INUNDASAUN NO APLIKASAUN TRANSFERÉNSIA ESTRAORDINÁRIA HUSI FP

Fundamenta ba baze legál transferénsia no ezekusaun, iha efeitu balun hosi RD ba ezekusaun Rezerva Kontinjénsia hosi transferénsia ordinária:

Primeiru, liga ho exigência hosi forsa maiór COVID-19, iha pergunta balun mak mosu kona-ba “FAHE OSAN US$100 KADA UMA KAIN IDA”. Fundamenta ba baze legál katak REZERVA KONTINJÉNSIA LA AUMENTA (la altera para aumenta), tanba GOVERNU LA BELE UTILIZA ninia KOMPETÉNSIA ne’ebé prevista iha LOGF art. 38 .º hodi AUMENTA REZERVA KONTINJÉNSIA [LOGE 2019 art. 9.º n.º 6 konjuga ho art. 7.º al. c)], oinsa atu bele aplika orsamentu ne’e ba DESPEZA KONTINJÉNSIA (tanba COVID-19 ne’e kestaun imprevizível no inadiável ida), karik DOTASAUN ORSAMENTÁL BA REZERVA KONTINJÉNSIA la to’o hodi enfrenta COVID-19 nu’udár forsa maiór. Maski iha situasaun difísil, Governu tenke evita maneira imprória ou ilejítima iha uso de dinheiros públicos [LOGF art. 14.º nº1].

Lee Mós:
Klarifikasaun kona-ba CAC nia Atuasaun iha Subsidiu $200 ba Agregadu Familiar

Segundu, sei liga mos ho exigência hosi COVID-19 nu’udár forsa maiór, iha ideia balun katak, ba asuntu ne’e, Governu sei bele aloka hosi dotasaun orsamentál sira seluk. Relasiona ho ideia ne’e, DOTASAUN ORSAMENTÁL SIRA-NE’EBÉ PREVISTA IHA LOGE 2019 IHA ONA NINIA FIM RASIK, NE’EBÉ RD HARUKA ATU APLIKA TUIR SIRA-NIA FIM PRÓPRIU [LOGF art. 31.º n.º 1 al. b)]. Enkuantu, forsa maior COVID-19 ne’e, konsidera nu’udár DESPEZA IMPREVIZÍVEL NO INADIÁVEL (katak nia la diskrimina despeza ruma), nune’e, nia tama iha REZERVA KONTINJÉNSIA. Bele dehan katak, Dotasaun Orsamentál sira-seluk bazeia ba princípio de discriminação e de transparância orçamental enkuantu Rezerva Kontinjénsia fundamenta ba princípio da necessidade [CRDTL art. 145.º n.º 2 (2.ª parte)]. Ho razaun ne’e mak LOGE 2019 la fo dalan ba Governu atu uza ninia kompeténsia iha LOGF art. 38.º hodi altera ka aumenta Rezerva Kontinjénsia, tanba, buat rua ne’e, esénsia  (kauza no fim) la hanesan.

Hosi efeitu rua-ne’ebé aprezenta tiha ona, bele dehan katak, relasiona ho forsa maiór ne’ebé iha (COVID-19 no INUNDASAUN) no aplikasaun RD (LOGE 2019) iha tinan 2020 ne’e, Estadu RDTL tama iha situasaun dilemátika: ATU UZA DOTASAUN ORSAMENTÁL BA REZERVA KONTINJÉNSIA LA TO’O, MAIBÉ, ATU UZA DOTASAUN ORSAMENTÁL SIRA-SELUK MOS LEI LA FO DALAN (maju kena mundur kena). Nune’e, enkuantu, LOGE 2020 seidauk tama iha vigór, Estadu RDTL sei hasoru dificuldade finanseira boot ba resolve COVID-19 no INUNDASAUN nu’udár forsa maiór.

Atu bele rezolve problema ne’e ¾ haree ba situasaun atuál ¾  Estadu RDTL tenke iha Lei OGE 2020 rasik (interesse nasional relevante), maibe KRDTL la fo dalan atu VIII Governu bele hatama PL OGE 2020 iha sessaun legislativa ida nee (ba ano finanseiru 2020) no  iha sessaun legislativa tuir mai (ba ano finanseiru 2021) tuir artigo 97.º, n.º 4 KRDTL; nunee, atu bele hatama fali PL OGE 2020, Estado RDTL tenke halo DEMISAUN BA VIII GOVERNU hodi halo kaduka tiha PL OGE 2020 tuan nee, tanba PL OGE 2020 tuan nee bele kaduka deit ho Demissaun Governu (art. 97.º n.º 5 KRDTL), atu bele forma fali Governu foun (IX Governo) hodi bele hatama fali proposta da lei (PL) OGE 2020 iha sessaun legistiva ida nee (ba ano finanseiru 2020). Iha ne’e,  PL foun referida kona ba forsa maior (COVID-19 no INUNDASAUN) bele: 1) Prevé kedan orsamentu ba COVID-19 no INUNDASAUN ne’e iha dotasaun espesiál,  neebe bele integrada directamente iha Ministériu Kompetente (Ministériu Saúde, Ministériu Interiór, Ministériu Defeza ka Ministériu, MOP ka relevante sira-seluk); 2) Bele prevé nafatin iha dotasaun jerál, neebe bele integrada iha Ministériu Finansas ba Rezerva Kontinjénsia ho montante total neebe kompostu husi valor neebe exekutadu ona no sei bele executa iha korrente ano finanseiru. Karik PL referida aprovada ona, despeza sira-ne’ebé durante ne’e uza hosi transferénsia estraordinária, sei integrada kedan ba nia dotasaun própria prevista iha LOGE 2020.

Lee Mós:
Tama Idade 23, Media Timor Post Enfrenta Quarter Life Crisis

Nune’e, LOGE 2020 konsideradu NECESSÁRIU no URGENTE nudar dalan LEGAL no IDEAL liu atu bele enfrenta COVID-19 no INUNDASAUN nu’udár forsa maiór, bele resolve funcionamentu normal instituisaun demokratika sira no, bele mos resolve sektor economia, social, politika no sira seluk tan.

KONKLUZAUN

Bazeia ba esplikasaun sira-ne’ebé aprezenta tiha ona, bele foti sínteze konsluziva balun hanesan tuirmai:

Primeiru, iha situasaun ne’ebé LOGE 2020 la tama iha vigór, LOGF antesipa faktu ne’e ho RD, hodi fo dalan ba GOVERNU atu bele uza no aplika dotasaun orsamentál sira prevista iha LOGE 2019, inklui mos Rezerva Kontinjénsia ba COVID-19 no INUNDASAUN [LOGF art 31.º konjuga ho art. 7.º n.º 3 no LOGE 2019 art. 7.º al. c)];

Segundu, iha ezekusaun Rezerva Kontinjénsia ne’ebé mai hosi transferénsia estraordinária, LOGF NO LOGE 2019 LA FO DALAN BA AUMENTA REZERVA KONTINJÉNSIA NO MOS BA UZA DOTASAUN ORSAMENTÁL SIRA-SELUK BA FIM IMPREVIZÍVEL NO INADIÁVEL [LOGF art 31.º n.º 1 al. c) no LOGE 2019 art. 9.º n.º 6 no];

Terseiru, nune’e, ESTADU RDTL PRESIZA HALO LEI OGE 2020, HUSI GOVERNU FOUN (klaru tenki halo uluk DEMISAUN BA VIII GOVERNU hodi bele forma lai Governu Foun) ATU BELE PREVÉ MOS IHA LOGE 2020 NEE, DOTASAUN ORSAMENTÁL ESPESIÁL (IHA MINISTÉRIU RELEVANTE SIRA) NO DOTASAUN ORSAMENTÁL JERÁL (IHA MINISTÉRU FINANSAS) BA REZERVA KONTINJÉNSIA HODI ENFRETA COVID-19 NO INUNDASAUN NUDAR FORSA MAIOR NEEBE IMPREVISÍVEL NO INADIÁVEL.

Em summa, MAK LA IHA LEI OGE 2020, RDTL SEI LA HETAN SOLUSAUN ADEKUADU RUMA BA RESOLVE PROBLEMÁTIKA APLIKASAUN TRANSFERÉNSIA ESTRAORDINÁRIA HUSI FP HODI ENFRETA COVID-19 NO INUNDASAUN NEE NUDAR FORSA MAIOR.

 

REFERÊNCIAS BIBLIOGRÁFICAS

CANOTILHO, J.J. Gomes, Direito Constitucional e Teoria da Constituição, 6.ª Edição, Almedina, Coimbra, 2012.

CUNHA, Paulo Ferreira, Direito Constitucional Aplicado, Viver a Constituição, a Cidadania e os Direitos Humanos, Quid Júris, Lisboa, 2007.

FRANCO, António L. de Sousa Franco, Finanças Públicas e Direito Financeiro, Volume I e II, 4.ª Edição, Almedina, Coimbra, 2007.

FRANCO, António L. de Sousa Franco e FERREIRA, Eduardo Paz, Coletânea de Legislação de Direito Económico. Almedina: Coimbra, 1996.

GOUVEIA, Jorge Bacelar, Direito Constitucional de Timor-Leste. Gráfica de Coimbra, Coimbra, 2012.

MIRANDA, Jorge, Manual de Direito Constitucionál, Vol. II, Tomo III e IV, Coimbra Editora, Coimbra, 2010.

MIRANDA, Jorge. Manual de Direito Constitucionál, Vol. III, Tomo V, VI e VII. Coimbra Editora: Coimbra, 2010.

PEREIRA, António Pinto, Princípios Gerais de Direito, 1.ª Edição, Coimbra Editora, Coimbra, 2013.

VASCONCELOS, Pedro Carlos Bacelar, Constituição Anotada, República Democrática de Timor-Leste, Empresa Diário do Minho, Braga, 2011.

 488 total views,  3 views today

Oinsa Ita nia Reaksaun iha Notisia Nee?
Like
Love
Haha
Wow
Sad
Angry
You have reacted on “Opiniaun: PROBLEMÁTIKA COVID-19 KA INUNDASAUN N…” A few seconds ago
  • Share
ADVERTISEMENT
SCROLL FILA BA NOTISIA

Notisia Timorpost Seluk


Komentariu :
Timorpost.com. Respeita tebes Ita Nia opiniaun. Laran luak no uza etika bainhira hatoo opiniaun. Opiniaun iha Ita Nia responsabilidsde, tuir lei ITE.

Varanda
Kategoria
Video
Buka
Watch
Facebook
error: