ADVERTISEMENT

Opiniaun-ASISTI HELA DAUDAUN “JOGU-POLÍTIKU BONITO” IDA

Timor Post - Opiniaun
  • Share

Domingos de Deus Maia – 77762489

Klube “Xavi-Inglés” VS Klube “Xavi-Májika”: Klube idak-idak uza nia Estratéjia saida? Subjetividade ka Legalidade?

Ho Expressão Alerta ba: “CNRT hanoin didi’ak Lista Governante Foun sira husi Governo da-9” ne’ebé mak atu forma daudaun, karik hamosu tan fali espetativa laran ru-rua (duvidosa) hodi dada-burraxa ba hakotu Impasse Política, iha rai-laran.

Horiseik, loron 24 no 25 fulan fevereiru 2020, iha Média-Kerek Jornál sira hatún sira-nia “Cabeçalho Expressão “Alerta” husi Na’i PR atu partidu CNRT ho nia aliadu sira hanoin didi’ak kona-bá lista Governante-foun sira husi Governo da-9 ne’ebé atu forma daudaun. Espresaun Na’i PR nian ne’e hako’us hela nia sentidu Estado saida? Mensajen-polítika saida mak hakarak hatudu Na’i PR liuhusi fraze-badak ida ne’e? Mai ita hotu analiza tok.

ADVERTISEMENT
SCROLL FILA BA NOTISIA


Iha tempu hirak ne’ebé liu tiha ona ba kotuk, hafoin mosu tiha “Impasse Política”, iha rai-laran, analista no observadór sira fó hela Sinál-Maktuduk ruma ba Treinadór-Maksumik sira iha “layar” Impasse Política nia kotuk. Maske balun hatene nanis tiha ona; maibé, la dehan-sai. Oras ne’e, ema hotu bele haree momoos ona ho matan-melek, see-see de’it mak sai Na’i Trenadór-Maksumik sira ne’e. Se la sala tan mak: Na’i PR ho nia klube (apenas uma ilustração) VS Maun Xanana ho nia klube Aliado?

Povo ida ne’e, nu’udar adepto ansiozu, asiste hela daudaun “Jogo-Polítiku Bonito” ida ne’e nia rezultadu. Campionato-político ida ne’e la’o kleur tebes no tama tiha ona ba rohan (fase final). See mak atu lori “Taxa Rotativa Competição” ida ne’e nian? Idak-idak bele “prediz” ba hodi manan netik buat-ruma husi “jogo toto bola”. Ha’u hein ha’u-nian mak “Botas-Kulik” Karau-Ain de’it (enak lho!).

 

  • Hala’o tiha konsulta nobun ho parte importante hotu-hotu, husi Nasaun RDTL, ikusmai, habou tiha kbi’it-tomak ba Na’i PR atu deside dalan-sai ida ne’ebé mak justu no legál hodi lori polítiku-na’in sira sai husi Impasse Política, iha rai-laran.
Lee Mós :
Diálogu Dalan Úniku Iha Sistema Demokrasia

 

  • Tuir mai, Na’i PR, demokratikamente, lok tiha fali kbi’it-desizaun (competência) ida ne’e ba Partido sira ne’ebé mak iha asentu parlamentar atu halo movimento hodi forma koligasaun atu forma Governo-Foun. Ho intensaun ida katak, se partido sira ne’e la konsege ona halo koligasaun ba forma governo-foun, mak PR sei foti desizaun ba dalan ikusliu, EA.

 

  • Partidu-ki’ik sira hakbesik ba partidu-boot sira, lobi ba-mai. Nune’e, CNRT mak simu forma tiha ona nia koligasaun ida no hein atu aprezenta estrutura-foun ho lista eh kuadru kandidatu governante foun sira ba Na’i PR. Povo hatudu laran-metin ona ho formasaun Governo-foun ida ne’e hodi evita la bele hakat ba EA.

 

  • Maibé, hahú fali iha loron segunda no tersa (24-25 fev. 2020), mosu fali deklarasaun alerta ida husi Na’i PR katak: “CNRT, hanoin didi’ak lista governante-foun sira”. Ne’e signifika, se koligasaun-foun ne’e mak hato’o fali naran sira iha lista-uluk, mak Na’i PR sei veta tiha, no sei la fó “Tomada de Posse”; nune’e, mak tenke hakat duni ona ba EA.

 

 

  • Se hakat duni ba EA, mak sei haktuir loloos CNRT nia hanoin-polítka molok Na’i PR fó-dalan atu halo movimentasaun ba forma governo foun. Nia konsekuénsia mak saida-saida de’t? Fihir tuir mai: a) Se CNRT manan votus ho maioria-absoluta, iha EA, bele forma fali governo-foun ho ki’it-boot ba ukun-foun; b) Se manan ho votus maioria simples de’it, bele koliga fali tan hodi forma governo-foun; c) Se la ukun, CNRT sei sai opozisaun, iha ukun foun ida tuir mai; d) Possibilidade hanesan (a, b, c) bele akontese mos ba Partido boot Fretilin.
Lee Mós :
Suku Bebonuk Mudansa, Preparadu Selebra Festa Demokrasia

 

  • Maibé, objetivu polítika CNRT nian hadai tiha nia rohan tanba: a) Sei kore-an tiha husi kakesi ukun-kudeik tanba PR la fó posse ba kandidatu CNRT nian na’in 7 (hitu) ou na’in 9 (sia) AMP; no ho diálogu ne’ebé kleur tebes, PM ho PR la soi rezultadu ida; b) Karik bele hamonu mos kredibilidade no reputasaun ukun Nasaun nian, iha mundu, tanba iha període ukun ida hahoris EA rua ho governo tolu. Xavi-Segredu ba ukun-Naksalak hirak ne’e, iha see? Buka tok ba!

 

  • Hanoin seluk, Na’i PR, nu’udar Prezidente Fretilin nian, hadai tiha mos nia objetivu polítika atu hamonu tiha ukun husi AMP, ne’ebé halo “assalto poder” ba ukun governo da-7 nian. Maske, dala wa’in, PR deklara Prezidente ba povo tomak. Maibé, la kore-an husi partido.

 

  • Husik tiha interpretasaun pesoál subjetiva kona-bá relasaun PR ho Partido Fretilin; iha haree Maun Mari, ho roman matenek, hasees tiha Partidu Fretlin husi forma koligasaun atu la bele afeta ba knaar ukun presidensiál. Nune’e, interpretasaun iha kotu (n.7) karik la vale ona. Maibé, karik iha duni intensaun polítika ida (iha n.7) ne’e, mak la to’o konkretiza. Nune’e, Maun TMR mos sei la hein tan pozisaun PM nian hamutuk ukun Fretilin, satán ho Governo-Foun koligasaun CNRT cs nian? (Mesmo que na política tudo é possível).

 

  • Povo nu’udar fans (adeptos) fanátiku ne’ebé asiste hela de’it “jogo-polítiku bonito” ida ne’e to’o oras ne’e, sente hamlaha no hamrok tiha ona, asiste jogu ne’e to’o sai baruk tiha de’it ona; sira la’os ho ksolok hamnasan (delirante, eufórico) hodi tuir nafatin; maibé, sira sai triste, tanis-halerik lakotu hela de’it.
Lee Mós :
SEMI-PREZIDENSIALIZMU HO MULTIPARTIDARIZMU IHA TIMÓR LADÚN KONTRIBUI BA ESTABILIDADE GOVERNATIVA MANDATU IDA TO’O ROHAN

 

  • Rezultadu-finál husi jogu-polítiku ida ne’e depende ba oinsá uza tátika – “Jurus Kunci” husi klube idak-idak. Povu hein de’it mak iha jogu-polítiku nia finál. Klube PR nu’udar Treinador-ulun ida, sei uza nia “Jurus Kunci-Ingris” no Maun Xanana nu’udar Treinadór-ulun ba klube-foun (governo-foun?), sei uza nia “Jurus Kunci-Májika”. Hein de’it see los mak atu sai manan-na’in (campeão).

 

  • PD mak sai tiha “melhor jogador”, ba jogu-polítiku ida ne’e, maske imprestadu; se hamenus naran jogador sira balun husi lista-foun klube CNRT nian no Na’i PR simu no fó duni posse ba sira, maka klube rua ne’e sai empatadu iha jogu (win-win solutions); se husi sorin-sorin la simu-malu nafatin, mak, ikusliu, desizaun loos-sala depende ona ba “Árbitro Mor” Nasaun nian, maun Boot Ramos Horta no Team Juri Liga nian hodi deside vitória-finál.

Avaliasaun ikusliu husi na’in liga kampeaun kona-bá rezultadu husi “jogu-politiku bonito” ida ne’e nian maka: Karik, iha kampu jogu-polítiku ida ne’e, lala’ok subjetividade mak domina liu fali hahalok legalidade nian. Tan ne’e, se la iha mudansa ba toleránsia karáter (watak) husi Na’i Treinadór-ulun sira – (no bai-bain difisil duni) – mak sei la hamosu mos mudansa ida ba Impasse Política ida ne’e. Povo keta hakiduk lai ho laran-taridu; hein ho laran-metin nafatin: “A água é mole, a pedra é dura, bate sempre até que fura”, katak fuan-fatuk sira sei transforma-an sai fuan-naan (mamar) ba Nasaun nia interese, haktuir Espíritu Hadera-an iha Tempo Coresma. (Dili, 25 fev 2020).

 745 total views,  3 views today

Oinsa Ita nia Reaksaun iha Notisia Nee?
Like
Love
Haha
Wow
Sad
Angry
You have reacted on “Opiniaun-ASISTI HELA DAUDAUN “JOGU-POLÍTIKU BON…” A few seconds ago

Bele hare Video Seluk :
  • Share
ADVERTISEMENT
SCROLL FILA BA NOTISIA

Notisia Timorpost Seluk


Komentariu :
Timorpost.com. Respeita tebes Ita Nia opiniaun. Laran luak no uza etika bainhira hatoo opiniaun. Opiniaun iha Ita Nia responsabilidsde, tuir lei ITE.

Varanda
Kategoria
Video
Buka
Watch
Facebook
error:
Simu Notifikasaun Hosi Timor Post Online! OK No